Klapka poprvé: USA, dům a Erný
19. 6. 2026 | Česko - Co si přeješ, to dostaneš.Poslední dobou si pokládáme otázku, co to vlastně děláme. No, co budu psát. Stalo se a semlelo se toho víc než dost. Domeček.
Máme o sedm rybízů a přes 40 stromů víc, než bychom kdy potřebovali. Jsme bohatší o milion vynálezů! Třeba fascinující mototůčko, studna a to, že ten, kdo vrtá do zdi v deset hodin, není otravný soused.
Některé naše projekty nejsou zatím tak úspěšné, jak bychom čekali. Třeba cider úplně nevyšel a tak máme 40 litrů postřiku, co snad bude hubit plevel.
Už skoro druhý rok kolem nás pobíhá čtyřnohý parťák Erný. Oba už pracujeme v soukromé sféře, Míša firmu nezměnil a já si našla prostor pro práci s dětmi.
A taky? Tadá. Wait for it! Máme letenky do Ameriky! Ne, že bychom za poslední roky necestovali, ale máme pocit, že sezení doma na gauči a neustálá práce si zaslouží trochu nějaké to vzrůšo! Pomalu už přichází klasické otázečky. Takže je zase uvedu na pravou míru.
“Proboha jste normální?” “Tohle se posuzuje jako jak? Asi ne.” “Co vás to zase napadlo?” “Napadla nás touha někam vyrazit.” “Kde na to berete?” “Vykrádáme banku, nějaké tipy?“ “A to ještě před tou Amerikou přijedete k nám, ne?” “Nejspíš ne. Není to konec světa.” “Nebojíte se, že vás tam někdo zastřelí?” “Alespoň to bude zatím v éře demokratické ČR.“ “A víte, jaký to tam teďka je?” “No, to spíš uvidíme.” “Amerika? No to vám závidím.“
Věty, co tentokrát nejsou a chybí nám.
“Víš kdo tam taky byl?” Zdravíme kamarády z Dambořic a kamarádku z Olomouce! “A nebude se vám stýskat?” “Se rádi ještě vrátíte.” Ano za pět týdnů.
Takže! Olalá na další cestu. Jak to všechno začalo verze Marťa. Je mi 18 a žmoulám zelený papíry o možnosti dobrovolnictví v Yellowstonu. Dneska už bych jednala asi jinak. Ale tehdy jsem si prostě řekla, že na to nemám. A pak přišla moje první hodina mnou milované Ochrany přírody a první prezentace a řekla jsem si. Až. Až budu velká, tak USA a nejstarší národní park světa navštívím. A tak o dvě dekáky později tu stojím, hrabu se v záhonkách, úspěšně klíčím plevel a začínáme se připravovat na cestu.
Jak to všechno začalo verze Míša: To jsem takhle jel na vodu a potkal…