Jihovýchodní Asie

Vracíme se domů. Naše super dobrodružství po 333 dnech, 11 měsících a 11 navštívených zemích končí. Čeká nás posledních pár letů. Ještě se podíváme na naše oblíbené letiště v Singapuru s jeho úžasnými relaxačními zónami, kinem, stravováním a motýlí zahradou. Po nejdelším letu se na chvilku podíváme na letištní halu v Aténách, než konečně přistaneme ve Vídni a odtud už jen krátká dvouhodinová jízda do Brna, kde se naše cesty po tak dlouhé době rozdělí.

This is the end? Tak je to tady. Nemyslitelné. Nechce se nám tomu uvěřit, že naše nekonečná svoboda končí. Poslední dny trávíme v poklidu hlavního malajského města. Užijeme si krásnou mešitu v Putrajaye a příjemný park s obrovskou populací čápů nesytů. Nakonec nás čeká střešní bazén v krásném hotelu. Tak pojďte s námi shlédnout na Kuala Lumpur.

Je na čase rozloučit se s džunglí a s ostrovem Borneo. Nočním autobusem přejedeme do NP Kinabalu, kde projdeme pár turistických stezek a botanickou zahradu. Stopem se svezeme do Kota Kinabalu. Tam už jen relaxujeme, užíváme si pláž a připravujeme se na konec cesty.

Takže balíček peněz a čas se krátí. Jak ušetřit? Stanování mezi opicema a v džungli, procházky k vodopádům a podél řeky a samotné pozorování zvířat nás nic nestojí. A co ten zoborožec s rohem? Ale né, žádný jednorožci nebudou. Zkoušíme noční safari na vlastní pěst a na trek nás zase nikam bez průvodce nepustí. Tak alespoň vylezeme na kopec. A detailně prozkoumáme národní park Tawau. Tak šup na to.

Přijíždíme do městečka Semporna. Trochu si tu odpočineme po náročné džungli a pak už vyrazíme prozkoumat místní kolorit a hlavně nedaleké ostůvky. Ta azurová voda, palmy a bílý písek vypadají jako položky z katalogu cestovní agentrury.

Na tři dny doplujeme po řece Kinabatangan do kempu Uncle Tan a do druhotné džungle. A co nás tam čeká? Příjemná skupina lidí, parádní kemp uprostřed ničeno, milí průvodci, projížďky na loďce, noční výpravy do pralesa a? Bude tam teda ten tygr?! Rozuměj krokodýl.

Přijíždíme do městečka Sandakan na pobřeží Malajsie. Nemáme vysoká očekávání, ale mile nás to tu překvapí. Podíváme se na místní street art a projdeme heritage trail. A hlavně v nedalekém Sepiloku ochutnáme náznak první džungle v Rainforest discovery centru.

Vypravíme se do poslední oblasti našeho putování. Neuvěřitelné, že jsme to dokázali. Cítíme, že už jsme plni zážitků. Ale naše cesta nám dá mnohé další. Přeletíme do centra malajského centra Kota Kinabalu. Tady si uděláme malou pohodu, užijeme si pláže, ostrovy i velké město.

Přijíždíme do největšího města světa - japonského Tokia, pestrého na denní i noční život. Sežene se tu mnohé. Prozkoumáme obchody s anime tématikou, netradičními kostými a dalšími netradičními věcmi. Ochutnáme skvělé jídlo a v neskutečném vedru se ochlazujeme různých kavárnách. V noci se rozsvítí nápisy, herny a bary. Pojďte se s námi prodírat davy v ulicích a čerpat klid v zahradách.

Čeká nás mnohé. Vydáme se do oblasti s teplými prameny v oblasti Yadanaka, kde pozorujeme opice u horkých bazénků. Zažijeme nevšední pobyt v tradičním ubytování se soukromými lázněmi a skvělou večeří. Vypravíme se do Hakone, kde je naším přáním vidět horu Fuji. Tak co, bude tam?

Čtvrti gejši a samurajů, krásné hrady a nejkrásnější japonská zahrady, tak by se dalo shrnout starobylé městečko Kanazawa. Zradil nás plán a díky dešti nejezdí vlaky tam, kam jsme chtěli, asi bychom to uvedli: "Píše se rok 1998 ...48:08 Svoboda střílí. Góól, je to gól! Hašek je pod obrovským tlakem Rusů. Máme zlato!" Přichází tedy: "Dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak Češi navštívili Nagano". Hala Big hat chátrá, mnohem víc nás zaujme chrám avšak češství nám stále zůstává.

Dorážíme do města lemovaného horami se spoustou chrámů ...zlatý, stříbrný, s tisíci sochami. Celé město protkává víra, svatyně, brány a modlitebny. Do toho všeho procházíme krásné japonské precizně perfektní zahrady. Měkký mech, borovice. A nebo nás bude víc bavit procházka mezi bambusy? Či město jako takové?

Přesouváme se do města Ósaky. Oslavíme významný milník a japonský svátek hvězd Tanabata. Uděláme si výlet do nedalekého Himedži a obdivujeme jeho hrad a zahradu. Nakonec se podíváme do Nary plné svatyní a roztomilých jelenů sika.

Naposledy nás čeká nová země. Upřímně? Všude se nám líbilo, ale Japonsko si nás omotá kolem prstu. Přesný rychlovlak Šinkanzen nás během chvilky převáží na místo výbuchu atomové bomby i do starobylých chrámů. Pořád máme chuť něco jíst, sushi za 29,- nebo placku, co připraví v restauraci přímo před nosem? Tak tohle si necháme líbit.

Podíváme se na jih Jižní Korei do měst Gyeongyu a Busan. V prvním jmenovaném se ocitneme zpátky v historii a obdivujeme hrobky pradávných vládců království Silla. V Busanu pak poznáme noční město, vykoupeme se zase jednou v moři a taky se trochu socializujeme. Vyzkoušíme také nějaká další tradiční korejská jídla a ochutnáme místní alkohol.

Soul náplní naši duši úžasným zážitkem. Rychle se stává konkurentem všech hlavních měst. Moderní budovy se tu kombinují s mrakodrapy, starými dřevěnými domky a chrámy. Město se nám líbí i z okolních krásných kopců. Vypadá totiž jako vyskládané z lega. A nebo ne?

Objevujeme místní oblíbenou turistickou atrakci Jezero Sunce a Měsíce. Díky skvělému plánování se vyhneme návštěvě o víkendu. Bohužel Taiwanci zrovna mají čtyřdenní státní svátek dračích lodí. Proplétáme se mezi koly, pojedeme loďkou a hodně se projdeme i pěšky. Spíme opět na divoko, protože kempy tu vychází skoro stejně jako ubytování a jejich ceny jsou hodně přes náš rozpočet.

Dlouhá cesta vlakem i autobusem nás zavede nad hranici mraků. Poznáme pestrobarevné krásy druhého největšího města Taichung. Vypravíme se do scénické oblasti Alishan, kde nás ohromí nejen krajina s mořem oblaků, ale i stromy, zvířata a rostliny. A taky zjistíme, že nejlepší ubytování bude náš stan. Ten postavíme pěkně nadivoko, létají kolem něj desítky světlušek a vrzá bambusový porost. Ještě, že si člověk muže na nervy dát bubble tea.

Vyrážíme na východní pobřeží Taiwanu na průzkum jednoho z jeho nejznámějších národních parků. Užijem si tu skvělé kempování, spoustu procházek a treků a hlavně nádhernou přírodu. Nejprve ale prozkoumáme malé pobřežní městečko Hualien a jeho noční trhy.

Dorážíme do Taipei. Po cestách do Indonésie a na Filipíny si najednou přijdeme v civilizované zemi. Funguje tu veřejná doprava, vše funguje automaticky. Jediný oříšek je komunikace, Taiwanci neumí moc anglicky. Nevadí, nabaštit se zvládneme a krásy hlavního města si užijeme i tak.

Loučíme se s Filipínami a poznáváme zbytek severní "bezpečné" poloviny ostrova Palawan. Hodně nás osloví především poklidný přístav Port Barton, kde si užijeme poslední island hopping. Puerto Princesa bereme spíše jako odpočinkové místo před poslední nadupanou části naší cesty.

Další a poslední zastávkou na Filipínách se stává ostrov Palawan. Čas trávíme na nádherných plážích a neustále ponořeni do krás mořského světa. Zkusíme další "skákání po ostrovech", jak se anglicky nazývá výlet na turisticky oblíbená místa. Najdeme ovšem i místo klidu? No jasně, pojeďte s námi kolem El Nida na motorce!

Coron je jedno z nejkrásnějších míst Filipín. Škoda, že končící tajfun a začínající období dešťů nám přináši jeden z nejmokřejších zážitků naší cesty. I tak si ale užijeme úžasnou scenérii ostrova Coron včetně všech lagun, jezer, vraků a korálů.

Kombinace hejna sardinek, turistů, želv, deště, bouřek a motorky by možná šla shrnout slovy humbuk. To všechno se odehrává v momentě, kdy se na Filipíny řítí supertajfun Betty. Naštěstí pro nás (a Filipínce) slábne a míří směrem na Taiwan. Tak šup na další dobrodružství!

Přistáváme v Cebu, ale velmi rychle zjistíme, že nám nemá tolik co nabídnout a proto plujeme na ostrov Bohol. Prozkoumáme hlavní atrakce Chocolate hills a nártouny filipínské a i mohem víc. Po nasycení Boholem přejíždíme na malý ostrůvek Siquijor s parádními západy slunce, šnorchlováním, kostely a všeobecnou pohodou.

V Manile zažijeme trochu šok, je to místo plné kontrastů. Chudinské čtvrti střídají moderní prvky velkoměsta. Evropskou architekturu připomíná nadvláda Španělů, všude je velmi intenzivní křesťanská víra. Tohle jsme nečekali. Vyždímá vás to, zároveň otupíte. Tak co? Manila? Stojí to za to?

Poslední zastávka v Indonésii. Vracíme se na místo činu. Bali. Jih jsme zatím moc neprozkoumali a tak si dáváme posledních pár dní na prohlídku největšího města Denpasaru a nedalekých ostůvků Nusa Lebongan a Nusa Penida.

Čas v Indonésii se nám krátí a proto jej nemáme dostatek na krásný ostrov Flores. Ten nás nejprve dostane do pasti ASEAN summitu, kdy není dostupné ani ubytování, ani motorky. Vše ale dobře zvládneme. Vyrazíme na cestu za jeho krásami. Projíždíme hory, políčka a užijeme si i moře. Dojde tentokrát na stanování?

Místo veřejné dopravy volíme výlet na čtyři dny. A co nás čeká tentokrát? Zaútočí na nás žraloci? Nebo nebezpečný varan? Teď to bude konečně dobrodružství! Vyjedeme na lodi z Lomboku a jelikož vše dobře dopadne přejedeme na Flores, navštívíme Komodské ostrovy a užijeme si plavbu, jak se patří.

Těď nás čeká několik dní na ostrovech Gili. Míša si objedná potápěčský kurz. Vyrazíme mezi mořské želvy. Užijeme si krásu moře, romantiku 1. máje. Zase něco ztratíme... a taky získáme. Tak se pojďte vypravit s námi mezi podvodníky na souši, na ostrov Gili Air a hlavně pod vodu.

Přejíždíme na ostrov Lombok. Nemáme velká očekávání, ale Lombok nás příjemně překvapuje. Půjčíme si motorku a za týden ho celý objedeme. Užijeme si relax na pláži i treking v horách. Projíždíme domorodé i autentické vesnice. Potkáme skvělé lidi a obdivujeme místní přirodu.

Ten kdo čeká od Bali nějakou spiritualitu, tak asi těžce narazí. Ale přesto nás příjemně překvapí pestrá krajina. Vlastně Bali nabízí takovou jihovýchodní Asii 3 v 1. Rozsáhlá rýžová políčka, jezera, vynikající jídlo, dobrý kafe, přátelští (až vlezlí) lidé, chrámy, prales i vodopády. Takže na dovolenou na Bali? Za mě jo! Levné cestování? Jasně. Jdem na to!

Dorazili jsme na Bali. Potřebujeme prodloužit víza a musíme na nějakém místě zůstat alespoň týden. Půjčíme si motorku a prozkoumáme černé pláže a sopečné hory plné rýžových teras a mohutných vodopádů. Poznáme chrámy včetně rituálů a užijeme si pohodu. Taky nakoupíme letenky a možná se i dočtete, kdy se vrátíme zpět.

Na Jávě nás čeká mnoho krás a pestrých zážitků. Projedeme ji celou vlakem, ráno, v noci i odpoledne. Navštívíme historické město Yogyajakartu, podlehneme jávské kávě. Svlažíme se u vodopádů a vybouchneme? No tak pojďte číst až do konce.

Poslední zastávka na Sumatře: Berastagi. Poznáváme malé městečko na úpatí dvou sopek a na z nich jednu vylezeme. Zrelaxujeme v horkých pramenech a pak už frčíme na letiště do Medanu. Nasedáme na letadlo do Jakarty - hlavního města Indonésie. Zajímá vás, co se nám tam líbilo a o co jsme přišli?

Tak pekelný... Je vedro? Dvoudenní cesta dvěstě kilometrů? Nebo bezmoc, když nejde vybrat z bankomatu? Je ráj na zemi bez turistů? Nebo je lepší se vyspat? Tak trochu nás tenhle spontánní výlet poučil. Ale užijeme si i tak! Z nebe žhaví slunce, peklo je sehnat jídlo bez plastové krabičky a ráj? Všichni nás vesele oslovují miss a mistr? A to krásné moře!

Čeká nás nejvetší sopečné jezero světa a zároveň největší ostrov na ostrově. Řeč je o jezeru Toba, kde na nás dýchá tradiční architektura, malebná krajina plná zelených kopců, rýžových polí a modrého jezera. A taky odhalíme něco málo o veřejné dopravě, když se snažíme přejet na západní pobřeží Sumatry.

Čeká nás dlouhý příběh. Strastiplná cesta do džungle se nám nakonec vyplatila. Užijeme si pěkné trekování, krásnou přírodu, zvířata a úžasně milé a přátelské lidi. Vlastně se s námi pojďte vypravit zpátky v čase. A to nejen v časových pásmech, ale i životním stylem Indonésanů.

Co vše se dá stihnout za 48 hodin? 2x překročit hranice, světelné show, procházky mětem, návštěva akvária, pláž, Indie, Čína, pevnost... a hlavně užít si Singapur naplno.

Stane se vám někdy, že se něco nepovede? Špatný datum? My to hodíme za hlavu a jedeme dál. Teda nejedeme, zůstaneme tři noci na jednom místě a zkusíme plánovat další země. Užijeme si roztomilé, ale turistické město. Plné bláznivých tuk tuků.

Už víme mnohé odpovědi. Stále s někým povídáme a to nás obohatí. Do you have any questions? (Máte nějaké otázky?)

Kuala Lumur nás přijemně překvapuje. Kvůli setkání s Edytou a Wojciechem tu zůstáváme o pár dní déle, ale nelitujeme. Užíváme si mix kultur a chutí, obřích mrakodrapů a výhledů z nich, ale i přírody a umění.

Podíváme se do dalšího malajského města. Tentokrát nás ohromí mešita, 3D pouliční umění a nedaleká pláž. Natrefíme na lepší kulinářský zážitek? Město bez turistů vzbudí zvědavost místních a my neustále odpovídáme na: "Where are you going?" (Kam jdete?) namísto "Jak se máš?"

Je čas na změnu. Moře i města máme teď dostatek a proto vyrážíme do hor a džungle. Ochutnáváme výborný malajský čaj z městečka (oblasti) Cameron highlands a i přes deštivé počasí si to užíváme včetně mechového pralesa plného láčkovek a orchidejí. Džungle nás baví a kvůli dešti měníme plány a navštěvujeme NP Taman Negara. Užíváme si noční safari, projížďky na lodi a příjemnou společnost.

Čeká nás návštěva dvou krásných měst. O Malajsii jsem nikdy netušila, že potkáme tolik pouličního umění. Krásné barevné nástěnné malby úžasně doplňuje soužití Malajců, Indů a Číňanů. George Town patří mezi tu hrstku měst s historií. Ipoh nás zase okouzlí svou něžností i industry nádechem. Jste připraveni na pestrobarevný svět?

Naše poslední stanice v Thajsku je městečko Krabi a nedaleká Railey beach. I když je tu ještě spousta míst na prozkoumání, cítíme, že Thajsko už nám dalo, co mohlo a je na čase se posunout dál. Přejíždíme do Malajsie na ostrov Langkawi a prozkoumáváme jeho krásy.

Zamíříme na krásný, pohádkový a poklidný thajský ostrov Ko Surin. Ze tří nocí v kempu národního parku se nakonec stane pět. A jakých krásných! Tak se pojďte ponořit s námi mezi barevné rybky, vydejte se na výlet do lokální vesničky a projďete se po nekonečně krásných plážích.

Od národních parků v Thajsku máme už celkem vysoká očekávání. Khao Sok nás něčím nadchne, ale spousta věcí nás tu taky štve. Džungle je tu krásná, ale bez průvodce nedostupná. Jezerní čast národního parku nás uchvacuje scenérií, ale organizačně pokulhává. Místní jídelna je výborná, ale ne moc otevřená. Personál je všeobecně neochotný a ne moc efektivní (stejně jako celý NP), ale dokáže být i milý.

Modravé moře, drobné ostrůvky, tyrkysově modrá laguna. Vypravíme se do národního parku Ang Thong. Užijeme si výhledy, západy i východy slunce. Kajakujeme kolem pidi ostrůvku. A taky každý den jdeme do moře, v národním parku jsme téměř sami. Rychle projedeme ostrov Ko Samui a jeho nejslavnější pláže. Jen na to šnorchlování si musíte počkat.

V Bagkoku volíme a s napětím čekáme, jak dopadne druhé kolo voleb. Noční spací lodí přejíždíme na ostrov Koh Tao. Jsme nemocní, ale stejně si užíváme pláže a azurovou průzračnou vodu plnou mořského života. Ideální pro šnorchlování a potápění.

Tak co oslavíme dál? Krásnou krajinu oblasti Kachanaburi projíždíme vlakem. Železnice smrti nás nikterak neodradí od návštěvy národního parku Erawan, kde... nebudete tomu věřit, ale tygr byl asi nejblíž! Dva dny a šest kilometrů od nás. Časem jsme se nepřenesli a tak se brouzdáme vodopády, které neuhasí ani Marti touhu vidět tygra, ani požár, ale Míšu prý titulek uhasil. No posuďte sami...

Bývalé hlavní město Thajska Ayutthaya plné starobylých chrámů, nepřeberného množství pochoutek na vyzkoušení, miliónů světýlek a pak taky Bangkok. Ano opět se vracíme do Bangkoku, tentokrát ne kvůli volbám, ale kvůli konci roku. Od minulého konce jsou to sice jen tři týdny, ale Čína to má prostě jinak a tak slavíme rok vodního zajíce kde jinde, než v čínské čtvrti.

Tam kde se nám líbilo, můžeme strávit více času. Námi milovaný NP Khao Yai se stává jasnou volbou. A tak se vypravíme znovu do pralesa mezi slony, opice a zoborožce. Stále je co objevovat! Vidíme ptactvo neskutečných barev. Ale musím vás zklamat: místo tygra bude... No hádejte, kdo?!

Poslední chvilky v Kambodži a už se chystáme do Thajska. Nakonec se rozhodujeme pro národní park Thap Lan, který je přes svou nedostupnost moc krásný. A závěrem jsme zvolili Bangkok, abychom taky volili.

V hlavním městě navštěvujeme místa genocidy Rudých Khmerů. Naplňuje nás to smutkem, ale i optimismem. Užíváme si noční trhy, procházky kolem řeky, kafíčka a jídlo. Překvapuje nás nečekaná zvířena přímo v centru města a opět zkoušíme cestovat vlakem.

Ani jsme se nenadáli a přišel nový rok 2023. A společně zamíříme do zcela jiné Kambodži, ocitáme se v malém městečku a okolních vesničkách. Malé ostrůvky v Mekongu střídá velká široká řeka s písčitými břehy. Doufáme v úspěšné pozorování sladkovodních delfínů. Jak tohle zase dopadne?

Máme dovolenou. Ano i cestování je občas náročné a tak jsme si dovolili Vánoce a konec roku strávit na tropickém ostrově. Kambodžský ostrov Koh Rong Sarloen nás vítá slunnými plážemi, bohatou faunou nad i pod vodou, barevnými drinky a hlavně pohodou a užíváním si sváteční atmosféry ve velmi netradičním prostředí.

Město Siem Reap poznáváme kompletně se vším všudy a to na kolech, pěšky i na motorce. Nová zkušenost není pro Marťu spaní jako na vodě, ale přímo v plovoucí vesnici. Pozná tak největší hnízdní kolonii marabu, čápů a pelikánů. Míša zatím odpočívá v Siem Reapu. Následně se konečně vypravíme do opravdového pralesa. A bude to konečně ten správný prales?

Přijíždíme do Siem Reap v Kambodži. Zkoumáme novou kulturu a jídlo. Poznáváme výjimečné prastaré chrámy Angkoru a zblízka se podíváme i k místním lidem.

Jak s oblibou říkám, tohle je to nejlepší, co jsme zažili. Jenže "best day of my life" zažíváme každý den. A co když to bude zrovna v osmimilionovém Bangkoku?

Národní park Khao Yai nás ohromil množstvím volně žijících živočichů. Divocí sloni, drzí makakové, mystičtí giboni, funící dikobrazi, pestrobarevní ptáci a mnoho dalších živočichů a rostlin. Moc jsme si užili místní kempování i přestože Thajci měli prodloužený víkend a bylo opravdu plno.

Tentokrát s sebou na motorku bereme i stan. Čekají nás národní parky v okolí Chiang Mai. Nejvyšší hora Doi Ithanon a spousta vodopádů ve stejnojmenném národním parku, pískovcové útvary Pha Chor v národním parku Mae Wang a Sticky vodopády v parku Nam Tok Bua. Přečkáme bouře, mravence a chladné počasí?

Když jsme vyrazili na cestu, přáli jsme si nejen cestovat nízkonákladově, ale i tu a tam si dopřát nějaký zážitek. A V Chiang Mai si dopřejeme zážitky rovnou dva. Naučíme se konečně nepálivé jídlo? Nebo bude lepší výprava do sloní svatyně?

Třídenní čundr v pralese v okolí městečka Pai. Zjišťujeme, že stezky podle map jsou ne vždy přístupné, ale i to, že občas jsou i tam, kde je mapy nedávají. Na cestě se k nám přidávají mravenčí a krysí návštěvníci. Užíváme si koupání ve studených vodopádech a horkých pramenech.

Nízkorozpočtový věci něco stojí. Většinou čas. Ale zrovna toho my máme dostatek. A pokud se k nim přidá štěstí, dá se přejíždět i zadarmo. Navštívíme velmi turistické město Chiang Mai. Projdeme většinu jeho památek pěšky. A o zbytek zážitků se postará chilli, veselí thajci a náš smysl pro humor.

Cestujeme opět na motorce. Tentokrát už v severním Thajsku na hranicích s Barmou. Projíždíme nádhernou krajinou plnou národních parků, horkých pramenů, čajových plantáží a hor. A myslíte, že se mi podaří zbavit se Marti? Čtěte až do konce.

Loučíme se s klidným Laosem a přibližujeme se k severnímu Thajsku. Naše poslední dny trávíme v okolí Luang Prabang. Pomalá loď nás proti proudu Mekongu přiváží do Pakbengu a nakonec i k hranicím. Plavbu na lodi si náležitě užíváme. Klid a pohoda.

Pokud chcete nasát duchovní atmosféru Laosu zamiřte do oblasti Luang Prabang. Místní chrámy uchvátí svou mystikou. Od bubnování, přes modlitby až po obřad obdarování mnichů. Osvěžení včetně komárů nabízí blankytné vodopády. Toužíte být blíž přírodě? Výprava do pralesa vám pomůže nasát divokost přírody. Nasává tam kde kdo.

Vang Vieng - dříve město pro párty, dnes spíše pro dobrodruhy. Kajakování, let balónem, tuk tuky, tubing i motorka. To vše tu můžete dělat a ještě mnohem víc.

Co všechno zvládne každý z nás? A kolikrát se můžem vykoupat? A co foťák? Uběhlo další dobrodružství naší cesty. Thakhek loop na motorce bych shrnula na hesla: jeskyně, jezírka, modré řeky a krásná krajina.

Chceme na chvíli jen relax a 4000 ostrovů v řece Mekong na jihu Laosu jsou k odpočinku jako stvořené. Čas tu ubíhá pomalu, není tu zas tolik co vidět a jsou tu úžasné západy slunce.

Naši čtenáři prý konečně čekají na nějaký to dobrodružství. Tak teď vám ho přinášíme. Pakse loop, motorka a džungle rozhodně stojí za přečtení. Oba jsme v sedmém nebi. Zdroj kafe pro mě a konečně nějaký to vzrůšo pro Míšu.

Naše poslední dny ve Vietnamu jsme strávili opět v Hanoji, porozhlédli jsme se po blízkém okolí a teď už nás čeká Laos a jeho hlavní město Vientiane.

Do Sapy? Míří každý turista. Za mě tam nemusíš. Nelitujeme však zážitku z jedné z nejdražších lokalit ve Vietnamu. Mnohé věci byli nevkusné, ale to si musí každý posoudit sám za sebe. Ale ty hory, místní lidé v krajích a vesnice? Krása!

Tohle je místo, kvůli kterému zvažujeme, že se do Vietnamu ještě vrátíme. Krajinu, jako je tady jsme zatím neviděli a trochu nás mrzí, že nemáme více času a možností na prozkoumání na vlastní pěst.

Rozhodně silný zážitek si odnášíme z Cao Bang, úžasné oblasti na severu Vietnamu. Tato část je méně turistická a o to více autentická. Snaží se uchovat si své tradice a dýchne na vás láska s jakou vše dělají. Za to, když jsme mířili do národního parku Ba Be, museli jsme překonat mnohé hranice.

Ha long bay. Masivní turistická atrakce nebo úžasná přírodní scenérie? Obojí.

Zápaďák kápne prachy. Ale takoví my dva nejsme. Uvidíme na jak dlouhou cestu jsme naspořili. Ovšem Vietnamci nám nabídnou vždy lákavou cenu. Jsou výborní prodejci.

Město plné kontrastů, zábavy, pouličního jídla, dopravního chaosu a milých lidí.

Mám pocit, že to není možné. Ale jsme v Asii. Protože, když doopravdy něčemu věříte. Stane se to skutečností.

Vždycky mě bavilo se ptát. Proč? Protože se tak člověk mnoho doví. Občas i to, co nechce.

"Zatímco ztrácíme svůj život váháním a odkládáním, život utíká." - Seneca